Zcvokla se mi kamarádka, potřebuje rychle dítě,

doposud neskórovala, pobíhá vztekle po bytě.

Zcvokla se mi kamarádka, přišlo to tak najednou,

přála by si být už matka, tvář má zlostí zkřivenou.

Biologické hodiny

spát ji nedají,

tváře jí vráskovatí,

slyší tikání,

zadek se ji zvětšuje,

prsa padají,

její oči upřímné

stále hledají.

Tak osloví kamaráda, řekne: dlouho miluji tě,

ty si sám a já jsem sama, jestli chceš, tak vezmu si tě.

Co se stalo, to se stalo, najednou má velký břicho,

tatínek si prozpěvuje, ona řve: já chci ticho!

Biologické hodiny...

A tak všichni spolu stárnou, zdraví, štěstí, pokoj, láska,

kamarádka tiše zhasla, kamarád stále víc chlastá.

Je to kouzlo, zázrak žití, příroda to sama chtěla,

bla bla bla bla bla bla bla bla bla bla…

Biologické hodiny...