emi
Mám takovej divnej pocit, jako když krysa v noci

G
vyleze na ulici a vidí město spící,

emi
kde bolesti a strasti uspány jsou z milosti,

G
a ráno zase znova samohana kašpárkova.

ami
Černá noc, černej den,

emi
jak z toho ven, jak z toho?

ami
Černá noc, černej den,

H7
jak z toho ven?

Zalézám zase zpátky tam, kde mě mají rádi,

a ve smradlavé stoce jako doma na pohovce

skládám si slova k sobě, abych se uchránil zlobě,

a pak bavím krysí stádo tím, co má i nemá rádo.

Černá noc, černej den...

A je to stále stejný, strach je náš přítel věrný,

tak duši zaprodáme, odpovědnost už nemáme,

běháme do úmoru v kolečku za bramboru,

šiřitelé moru nahoru a pak dolů.

Černá noc, černej den...

A přesto někde v dálce v neviditelné válce

se o nás perou draci, cítím to ve svém srdci

a když natáhneš ruku, ucítíš sílu větru,

to jak ty jejich křídla mávají bez oddechu.

Černá noc, černej den...